Sportovní středisko atletika

Jiří Hajzler - Představení

Mistrovství světa v atletice


Již 14. Mistrovství světa v atletice začíná v sobotu 10. srpna 2013 v Moskvě. Potrvá do 18. srpna, fanděme společně atletice a těšme se na vystoupení českých reprezentantů.





SLOVO PŘEDSEDY

Do Moskvy s očekáváními

V minulém roce na hrách v Londýně atletika jasně prokázala pozici olympijského sportu číslo 1. Nyní nás čeká

další vrcholná událost světové atletiky – mistrovství světa v Moskvě. Dvoudenní Diamantová liga v Londýně

s elektrizující atmosférou a účastí 120 000 diváků, kteří vykoupili vstupenky za pouhé dvě a půl hodiny, podpořená

skvělými výkony, musí být pro světový šampionát hozenou rukavicí. Atletika v Moskvě musí potvrdit,

že je o ni stále zájem a otevřít nové směry svého rozvoje.

Věřím, že Kongres IAAF, který v Moskvě předchází mistrovství světa, vytvoří patřičné předpoklady a že světová

atletika s novým vedením po volebním kongresu v roce 2015 nastaví kormidlo správným směrem. Atletika je

nejglobálnějším sportem a účast takřka 2000 atletů z 206 členských federací je toho dokladem.

Těší mne, že Český atletický svaz vysílá do Moskvy co do počtu druhou nejsilnější výpravu v historii samostatného

státu. I přes mateřské povinnosti Barbory Špotákové, která byla na posledních třech světových šampionátech

naší medailovou jistotou, neodjíždíme do ruské metropole bez očekávání cenných kovů. Naše současná

špička je naštěstí širší. Přejme našim reprezentantům, a se jim v Moskvě daří a věřím, že Zuzana Hejnová, Víťa

Veselý, Ladislav Prášil, Lukáš Melich a další převezmou pomyslnou štafetu od opor českého národního týmu,

jakými byli Jan Železný, Tomáš Dvořák, Roman Šebrle či Barbora Špotáková.

Na obrazovkách České televize budeme moci od 10. do 18. srpna sledovat kompletní program mistrovství

a jsem si jist, že se bude na co dívat.

Krásné atletické zážitky.

Libor Varhaník, předseda ČAS




Několik NEJ z historie mistrovství světa

7. srpna 2013, 10:13

NEJobsazenějším světovým šampionátem byl dosud ten berlínský před čtyřmi lety, jehož se zúčastnilo 1895 atletů z dvou set zemí. Nadcházející mistrovství má šanci obě čísla překonat, svou přihlášku do Moskvy zaslalo 206 zemí, které nahlásily úhrnem 1974 závodníků. Nyní bude záležet, kolik z nich skutečně nastoupí.

NEJvíce světových medailí, a to 14 (4-3-7) získala legendární sprinterka Merlene Otteyová. Mezi muži je s deseti „plackami“ největším sběratelem Carl Lewis, jenž zároveň patří spolu s dalšími Američany Allyson Fellixovou a Michaelem Johnsonem do skupiny nejúspěšnějších „zlatokopů“. Spolu s těmi ze štafet se každý z nich může pyšnit osmi světovými tituly. Když pak započítáme pouze individuální disciplíny, zůstane v čele žebříčku ze zmíněných jen Johnson (200 a 400), na něhož se dotáhne Ukrajinec Sergej Bubka, který svých šest zlatých dokázal získat dokonce v jediné disciplíně, a to ve skoku o tyči.

NEJbohatší sbírky z jediného šampionátu dovezly do svých domovin čtyři atletky, přičemž všechny je poskládaly ze sprinterských tratí100, 200, 400 m a štafet. V roce 1983 to byla Východní Němka Marita Kochová, o osm let později její nástupkyně Kathrin Krabbeová, další dva roky na to Američanka Gwen Torrenceová a naposledy předloni Felixová. Součástí helsinského „výtěžku“ Kochové byla tři zlata, což je rekord vyrovnaný v roce 2007 opět Felixovou. Mezi muži na zlatý trojlístek dosáhla pětice: Lewis (1983 a 87), Maurice Greene (1991), Michale Johnson (1995), Tyson Gay (2007) a v Berlíně 2009 Usain Bolt, který je jediným Jamajčanem v jinak americké sestavě. Doplňme, že z pohledu zemí dosáhlo na nejbohatší zisk z jednoho šampionátu Východní Německo, které v roce 1987 posbíralo 31 medailí, z absolutní perspektivy jsou hegemonem Spojené státy, jež z celé historie MS vytěžilo už 275 medailí, z nichž téměř polovina (132) bylo zlatých.

NEJtěsnější rozdíl, který kdy rozhodoval o prvenství v rámci MS, je jedna tisícina vteřiny. Ta dělila na stovce v roce 1993 zlatou Američanku Gail Deversovou od stříbrné Merelene Otteyové (10.811 ku 10.812). V Ósace 2007 málem došlo k repete, dvě tisíciny tehdy upřednostnily Veroniku Campbell-Brownovou (JAM) před LAuryn Williamsovou (USA).

NEJstarší šampionkou historie MS je Běloruska Ellina Zverevová, jíž bylo v době zisku diskařského zlata na MS v Edmontonu 40 let a 269 dní. Mezi muži patří metuzalémský primát sovětskému chodci Venjaminu Soldatěnkovi, jenž zvítězil na jakémsi prologu MS, kterým byl chodecký závod na 50 km v Malmö 1976.

NEJmladší mistryní světa historie šampionátu je Jamajčanka Merelene Frazerová, jíž bylo 17 let a 248, když se v roce 1991 radovala ze zlata spolu s kolegyněmi z krátké štafety. V individuální disciplíně je benjamínkem-šampionem Tiruneš Dibabaová, jíž bylo v době pařížského triumfu na trati 5000m 17 let a 333 dní. Mezi muži teklo „největší mlíko po bradě“ Keňanu Ismailu Kiruovi, své zlato z pětky si v roce 1993 převzal mlád 18 let a 177 dnů.

NEJpilnějšími účastníky světových šampionátů jsou (nikoliv překvapivě) chodci. Tu úplně nejvzornější docházku má Portugalka Susana Feitórová, která nechyběla na žádném šampionátu od roku 1991 a má tedy na svém kontě 11 účastí. Mužům vládne s desíti „čárkami“ Španěl Jesús Ángel García. České maximum v tomto směru drží Jan Železný spolu s Romanem Šebrlem. Oba závodili na MS osmkrát.

NEJvytrvalejší maxima šampionátu jsou v držení Jarmily Kratochvílové. Její vítězné časy ze čtvrtky a osmistovky jsou jediné, které v listině rekordů mistrovství světa zůstaly od Helsinek 1983, tedy prvního standardního šampionátu.           

Adam Pražák

Pozn.: V příloze je předstvení českého reprezentačního týmu.


Soubor ke stažení zde