Nepřehlédněte!
TIP: Mistrovství JMK v krosu - Slatinský kros

TIP: Sokolský běh 28. října v Bučovicích

Pístovická riviéra i s atlety AHA Vyškov

AHA Vyškov

Průřez historií atletiky ve Vyškově

(čerpáno z Almanachu vyškovské atletiky, vydaného Mgr. Břetislavem Seberou a Mgr. Martinem Seberou v roce 2001)

Republiková úroveň

1867 – první atletické závody v Čechách, jejich organizátorem byl Sokol

1884 – první zmínky o mimosokolské atletice

1887 – první oficiální závod na 150 kroků, tzv. Mistrovství Manin

1890 – založen první český atletický klub – AC Praha

8. května 1897 – ustavena Česká atletická amatérská unie, osmá nejstarší na světě

1913 – první zmínky o ženské atletice pocházejí z Brna

Atletika ve Vyškově

1873 – první zmínka o soutěži ve skoku do dálky

1876 – zavedeny metry a kilogramy na místo doposud používaných mílí, yardů, kroků atd.

1910- první tzv. zvláštní závod v působnosti tehdejší župy Petra Chelčického ve Vyškově. Mimořádně úspěšným borcem byl Jan Klein

1899 – otevřena sokolovna na místě dnešního Sokolského domu

1911 – otevřena orlovna při Katolickém domě

1919 – nová sokolovna, postavená na místě původní z roku 1899

Po první světové válce se postavila atletická dráha o délce 150 m, později 189,5 m. Až v roce 1997 dodělána 100m rovinka.

1921 – založen Sportovní klub Vyškov (S.K.V.) – fotbal, dámská házená a vzápětí i atleti. První soutěžní kontakty s atletickými oddíly ČSS Olomouc a Makkabi Prostějov.

1925 – otevřen stadión u vlakového nádraží s fotbalovým hřištěm, klopenou cyklistickou dráhou a lehkoatletickou závodní dráhou. Dotaci poskytlo ministerstvo zdravotnictví

1926 – atletický klub vede Josef Hon

1927 – lehkoatletický odbor se rozpadl

1928 – odchodem Josefa Hona z Vyškova zanikla činnost celého S.K. Vyškov

1920 – při I. českém klubu velocipedistů vznikl fotbalový odbor, kde řada atletů hrávala fotbal

červen 1923 – otevření lázní v Marchanicích

1926 – za sokolovnou otevřena Vaníčkova tělocvična (dnešní sokolovna)

1929 – po dvouleté odmlce se v Sokole opět utvořilo lehkoatletické družstvo. Zájezd se závody do Orlové.

1930 – první župní závody v Křenovicích. Ve Vyškově pořádány tzv. sportovní dny

1932 – závodily i ženy a dorostenky. Nejúspěšnější Helena Plenková

1934 – předsedou lehkoatletického odboru Alois Matlocha

1935 - předsedou lehkoatletického odboru František Pištělka

1936 - předsedou lehkoatletického odboru prof. Jiří Zelenka

1937 - předsedou lehkoatletického odboru Josef Klempera

1939 – vítězná utkání s Kroměříží, Kojetínem i Šlapanicemi. Vynikající Slávek Suchomel (v předválečném a válečném období jednička vyškovské atletiky), Karel Hrozek a Luboš Slezáček

1940 - předsedou lehkoatletického odboru Jaroslav Sláma. V této době byl Sokol Vyškov těžko k poražení

30.3.1941 – těžká rána okupace. Poslední závod před rozpuštěním Sokola – přespolní běh v Ivanovicích na Hané

12.4.1941 – německými úřady zastavena činnost Sokola

29.11.1941 – rozpuštěny orelské jednoty

1941 – tichou cestou přešli atleti do Hanáckého sportovního klubu, který ve Vyškově existoval od roku 1939

1942 – družstvo HSK Vyškov účastníkem moravské divize, veškerou atletickou korespondenci za Protektorátu vyřizoval závodník a jednatel Jaromír Rozsíval, adresa: Viktoria tř. 47, Vyškov. Dnes Viktoria třída neexistuje, jmenuje se ulice 9. května

1943 – závodily i ženy, vedla je Zdena Plevová. Nejúspěšnějšími závodnicemi byly Eliška Misáková, Olina Jelínková a Věra Mostinová. Výrazně začali do atletického hnutí promlouvat Zdeněk Kadlec, Miloš Holzer, Vratislav Tenora a Jaromír Kremlička

30. dubna 1945 – osvobození Vyškova, návrat atletů zpět do Sokola a Orla

1946 – obnovena tradice výškařských soutěží, v přespolních bězích se úspěšně prosazoval Mirek Zbořil

1948 – sletový rok, meziklubové závody mužů i žen, prosazují se Olga Celá, Šinoglová, Ševčíková, Frohlichová.

1949 – prosazují se běžec Jan Brandýs, překážkář Milan Hon, sprinter Zdeněk Procházka a vrhač Jiří Jurka

1950 – v čele lehkoatletického oddílu stanul Jaromír Kremlička

1951 – vyškovští atleti zvládli 37 závodů, v samotném Vyškově se jich konalo 14. Zářil sprinter a dálkař Zdeněk Procházka. Na mistrovství republiky v Brně zvítězil v dresu Sokola Vyškov ve skoku dalekém výkonem 708 cm a stal se prvním atletem Vyškova, který získal titul mistra ČSR. Pocházel z Brankovic.

Při utkání se Sokolem Kolín překonal kolínský Saxa na vyškovském stadionu československý rekord ve skoku o tyči výkonem 418 cm

Přelom 50. a 60. let – vznikají ve Vyškově další sportovní oddíly, 1.9.1950 byla založena první závodní sportovní jednota u závodu Koh-i-norr (později VYšjkovan). 12.2.1951 byla ustavena další podniková jednota Sandrám, 20.10. vzniká ZSJ Masna a 26.11. ZSJ Cukrovar.

22.11.1951 – na členské schůzi Sokola Vyškov bylo schváleno sloučení sokolské jednoty se závodní jednotou Koh-i-norr pod jejím názvem

1952 – nově vytvořený oddíl absolvoval 17 mistrovských a 15 přátelských utkání. Oštěpař Miloš Kopřiva je další významnou osobností vyškovské atletiky. Pochází z Ivanovic na Hané. Reprezentoval v 8 mezistátních utkáních, jeho os. rekord v oštěpu je 71,53 m z roku 1956

1953 – změna názvu oddílu na Slavoj Vyškov. Do Brna přestupuje skvělý borec Jan Vyškovský. Populární oddílový desetiboj na závěr sezony absolvovalo 24 borců. Všech 10 desetibojů absolvoval Holzer, devětkrát startoval Kremlička s Vyškovským

1954 – krajskými přeborníky se stali Kremlička na 400 m, Rinder ve vrhu koulí a dorostenec Porffy ve výšce, Sečkář v trojskoku a ml. dorostenec Kratochvíl v běhu na 600 m

1958 – za městským parkem byl otevřen sportovní stadion, budoval se v akci „Z“ brigádnicky. Jeho projekt vypracovali studenti stavebí fakulty VUT v Brně za vydatné konzultace s Jaromírem Kremličkou. 27.7.1958 se zde konalo první lehkoatletické utkání s Baníkem Třinec

1959 – muži závodili v moravskoslezské divizi

1960 – krajskými přeborníky se stali Jan Charopus v chůzi na 5 km, dorostenka Věra Němcová v běhu na 500 m a dorostenka Marie Quirencová v hodu oštěpem. Vytvořil se silný vrhačský kvartet Radoslav Mrňka, Libor Hanousek, Jiří Jurka a Miroslav Vacek. Oddílové rekordy Radka Mrňky v kouli (15,50 m z r. 1974) a Mirka Vacka v kladivu (54,04 m z r. 1966) nebyly dosu překonány

1962 – začíná mimořádně bohatá, dlouhá a úspěšná sportovní dráha výškaře Bořka Moučky. Ten, jako jediný Vyškovák vyhrál VC Vyškova ve skoku do výšky.

1963 – na přeborech ČSR obsadil Bořek Moučka 2. místo. Ivan Gibala dokazoval svůj vícebojařský talent

10.5.1964 – olympijský vítěz a světový rekordman v hodu diskem Ludvík Daněk vytvořil na vyškovském stadionu evropský rekord 62,45 m

1965 – Slavoj Vyškov přijal pozvání SK Siersleben (NDR) a posilněn o světovou diskařskou jedničku Ludvíka Daňka a o Zdeňka Michnu a Pavla Houdka z Dukly Vyškov odcestoval ke svému prvnímu zahraničnímu zájezdu (13. až 19. září).

Na závodech v tomto roce se objevili i nové tváře jako Ladislav Mandelík, Karel Fryč, Mirek Kupka, Milan Hrdlička, Franta Langer a mezi děvčaty Vlasta Kratochvílová

1966 – Tělovýchovná jednota Spartak (původně Rudá hvězda) se dohodla s Tělovýchovnou jednotou Slavoj na sloučení. Společný název sloučených jednot byl Tělovýchovná jednota Vyškov. Následovala výhra v kvalifikaci o II. ligu v Trenčíně. Poprve se uskutečnila anketa o nejlepšího sportovce a kolektiv roku.

1967 – atleti se udrželi ve II. lize ve společnosti TŽ Třinec, Slovan CHZJD Bratislava, Slávia VŠT Košice, TJ Opava a Lokomotiva Olomouc. Mezi československou výškařskou elitu se začal prosazovat další objev z Vyškova František Langer. V tomto roce tragicky zahynul skvělý závodník a výborný kamarád Toník Maleček

1968 – po reorganizaci si družstvo zachovalo druholigovou příslušnost. V oddíle vznikl další silný kvartet, výškaři Franta Langer (200 cm), Milan Hrdlička (196 cm), Bořek Moučka (195 cm), Petr Skála (190 cm). Objevují se nové tváře: Mirek Bartošek,, Zdeněk Jabůrek, Oldřich Kmoníček, Petr Kotyza, Silvestr Rolek, Miloslav Kaláb, Mojmír Křetínský, Petr Bednařík, Karel Sýkora, Jiří Vranka, Zdeněk Novotný, Miloš Holzer. Byla zřízena opravna tělocvičného nářadí pod vedením Jiřího Jurky. Opravna finančně zabezpečovala jednotu a mohl se tedy zakoupit starší autobus na dopravu závodníků i hráčů.

10. února 1968 byla ve Vyškově otevřena sportovní hala (42 x 17m) za účasti Slávky Matlochové, Věry Čáslavské, Hany Růžičkové a dalších předních českých gymnastů

Do roku 1979 se snažili halu využívat v zimním období i atleti, pořádali tzv. Vyškovskou halu (30 m, 40 yardů př., dálka, trojskok a výška)

15. ledna 1969 – na ustavující schůze sokolského odboru a na výroční konferenci jednoty 22. února byl odhlasován původní název Sokol pro celou jednotu

1969 – muži soutěžili ve II. lize i na mezinárodním poli, utkali se s TBU Stuttgart, OMV Sien a SKV Feuerwehr Sien

1970 – úspěchy na IV. veterániádě v Kolíně, oddíl měl 7 trenérů (I. třída Kremlička), II. třída Koryta, Martínek a Vágner, III. třídu Krnovský, Mrňka, Novotný

1971 – po 4 letech sestup z národní ligy, avšak byli úspěšní jednotlivci. Vlastík Korec překonal čs. juniorský rekord v chůzi na 50 km a Franta Langer se umístil na čs. univerziádě ve výšce na 2. místě, když skočil 209 cm a tím překonal limit mistra sportu. Oštěpař Jožka Hanák začínal v Sokole Vyškov, nejlepší léta prožil v brněnské Zbrojovce. Byl mistrem ČR i ČSSR, reprezentoval ve 4 mezistátních utkáních. Oddíl pořádal na stadiónku u sokolovny večerní mítinky s big beatem

1972 – u oddílu končí z moci „normalizátorů“ Jaromír Kremlička, který byl soudruhy označen za své politické názory „persona non grata“. Osmnáctiletý dorostenec Blahoš Stella byl jediným Moravanem zařazeným do reprezentačního výběru sprintérů ČSR. Na Akademickém mistrovství ČSR v Hr. Králové si Franta Langer ve výšce vyskákal zlato a M. Kaláb ukořistil stříbro na 1500 m. Mladší dorostenec Sedláček překonal československý dorostenecký rekord na 300 m časem 36,4 s.

1974 – oddíl stagnuje

1975 – zabydlují se dorostenci s nejlepšími výkony v kraji: Jarek Sobotka za 13,40 m v trojskoku, Ivo Sedláček za 36,4 s na 300 m, Jirka Holzer (st. žák) za 15,50 m v kouli, Franta Petřík za 15:29,2 min. na 5 km

1976 – postup z krajského přeboru se nevydařil

1977 – na stadionu Spartaku Praha 4 slaví družstvo mužů postup do II. ligy. Postup byl velkou odměnou pro Zdeňka Novotného

1978 – 2. místo v II. lize bylo fantastické a zaručovalo postup do I. ligy. V oddíle končí svoje působení skromný a obětavý sportovec funkcionář Zdeněk Novotný

1979 – do funkce předsedy oddílu a vedoucího družstva přešel dlouholetý kapitán mužstva Radek Mrňka. Prvoligová příslušnost oddílu byla tehdy největším klubovým úspěchem v historii vyškovské atletiky. Sestupu se družstvo však neubránilo

1981 – končí dlouholeté opory družstva

1982 – oddíl se do soutěže nepřihlašuje

1983 – do oddílu přichází Zdeněk Albrecht a začínal pěkně od nuly. Věděl, že na Vysoké vojenské škole studuje řada výborných atletů…(Karel Hofman, Libor Vašíček, Stanislav Dolínek, Josef Říha a další), začíná Milan Hofman, Radek Jirásek, Ivo Holzer a další

1984 – ve funkci předsedy oddílu se objevuje Ladislav Mandelík (sprinter k pohledání). Objevuje se kometa Jirka Macháček, mladší dorostenec Petr Kotyza

Pod vedením trenéra Zdeňka Smutného začíná pracovat tréninková skupina APISz, s odstupem doby zcela unikátní sestava později velmi výkonných atletů (Lenka a Radek Kalovi, Jirka Macháček, Luděk Rotrekl, Milan Hofman, Radek Moskovský, Ilona Krylová, Simona Zachrlová, Martina Stykačová, Jana Pilušová, Břeťa Kopřiva, Pavel Luzar, Magdaléna Medková, Jiří Hajzler a další). Práce Zdeňka Smutného s těmito atlety nebyla nikdy doceněna…

1986 – Vyškov vyhrává krajskou II. třídu

1987 – 1989 – usídlení se v krajském přeboru I. třídy, v kádru mužstva byli Radek Kala, Petr Kotyza, Franta Petřík, Jirka Macháček, Martin Sebera, Jenda Holzer, Ladislav Schwarz, Luděk Rotrekl, Walter Teiml, Ivo Bodiš, Milan Hofman, Břeťa Kopřiva a další. Dorostenec Luboš Kovář se prosazuje na republikové úrovni

1990 – po šestnáctileté pauze je do soutěže přihlášeno opět ženské družstvo

1989 a 1990 – obnova sokolského a orelského hnutí

1991 – lehkoatletický oddíl vstupuje do soutěží pod názvem Sokol Vyškov, v čele stanul po 21 letech Jaromír Kremlička. Mistrem Moravy a Slezska na 4x400 m se stala štafeta ve složení Martin Sebera, Radek Kala, Luděk Rotrekl a Jan Holzer.

Magdaléna Hajzlerová a Jiří Hajzler zakládají nový atletický klub AC Reproservis Brno, předchůdce AHA Vyškov

1992 – řada vynikajících úspěchů jednotlivců v dresu Sokola Vyškov, AC Reproservis Brno, Univerzity Brno. Medaile na mistrovství ČR i ČSFR nejsou výjimkou (Magdaléna Hajzlerová a Jiří Hajzler). Mistrem Moravy a Slezska se stal žák Tomáš Muller

1993 – ženy ve II. lize obsadily 6. místo, v rekordní listině oblasti Jižní Moravy je v juniorské kategorii zapsán výkon Karla Fryče z r. 1968 na 60 m – 6,8 s.

1994 - zlomový rok v historii posledních dvaceti let vyškovské atletiky, vyhrálo se divizní finále a následoval postup do II. ligy. Činili se vytrvalci a mílaři, nejúspěšnějšími jednotlivci v kvalifikaci byli M. Sebera (44 bodů v 6 startech), J. Hajzler (32 b.), Jan Holzer (22 b.), Petr Kotyza (20 b.). Sokoli získali 8. října v Českých Budějovicích na přeborech ČOS dva přebornické tituly (oba dva J. Hajzler – 1500 m a 3000 m)

Svatba Magdy Medkové a Jiřího Hajzlera hodinu před třetím divizním kolem na „Palačáku“ byla předehrou startu Jiřího Hajzler na trati 3 km př. a po té oslavy v „rodině“ atletů.

Výbornou sezonu měl Honza Holzer. Ve 2. kole zaběhl hladkou stovku jako druhý Vyškovák za 10,6 s. Před tím se to podařilo pouze Karlovi Fryčovi v r. 1969 (to se Honza právě narodil).

1995 – úspěchy a medailová umístění na Mistrovství Moravy a Slezska v „nafukovače“ ve Vítkovicích, na třetím kole v Uherském Hradišti Martin Sebera startoval v 7 (!!!) disciplínách a získal pro družstvo 46,75 b. !!!

Ženy závodily ve stínu mužů – ve II. lize

Klubový zpravodaj „Obšťastník“, jehož duchovním otcem a tvůrcem byl Bředa Sebera také velmi přispěl k výborné pohodě v družstvu, kde vedoucí týmu a manažer v jedné osobě Petr Kotyza začal budovat mužstvo pro I. ligu, v kádru byli např. Petr Kotyza ml., Martin Petržela, Milan Vrána (posila z Blanska), František Fana Petřík, Tomáš Muller, Petr Halas, Radek Kala, Aleš Kotyza, Ivan Vévoda, Víťa Reška, Vašek Gottwald. Sprinteři a čtvrtkaři – Punčochář, Sebera, Ruml a Doležal své soupeře pravidelně drtili. Další borci hostovali z Opavy – chodci Nanke a Uvíra, vrhač Franta Novotný a Gebauer, když Jarda Kremlička Opavákům nabídl na oplátku na hostování do extraligy Jirku Hajzlera. Dále do družstva patřili Kuba Fridrich, Svaťa Bohm, Miro Bučko, Ivoš Stejskal, Petr Vokál a Laco Schwarz

1996 – na halovém Mistrovství Moravy a Slezska získal Martin Sebera mistrovský titul. V I. lize se moc nedařilo (řada zranění), za to na přeborech ČOS na Strahově pobrali „Borci z Kremličkova“ 5 zlatých (z toho Sebera 3, Kotyza 1 a 1 štafeta), 5 stříbrných a 2 bronzové medaile

Rozhodující signál k záchraně znamenaly starty Petra Kotyzy (tenkrát 56 let) a Fany Petříka v chůzi v Hronově. Vklad 9 bodů do 4. kola znamenal signál k úniku z pásma sestupu. V Otrokovicích poprve startovala později vyškovská maratonská jednička Pavel Horák

Miroslava Hanáková si vybojovala nominaci na MS v běhu do vrchu v rakouském Telfesu

1997 – Petr Kotyza se stal halovým mistrem Moravy a Slezska v běhu na 3 km. V dubnu se uskutečnil zájezd do francouzské Remeše, ve které působil bývalý vyškovský závodník a čs. reprezentant František Langer.

V ligovém mančaftu se objevily posily – Honza Šik, Brice Mensa z Přerova, Ivo Škvír, mílaři Matyáš a Vyžrálek, chodec Polák, oštěpař Mikyska, čtvrtkaři Holomčík a Cacek a Jiří Hajzler. Avšak mužstvo plné individualit se bohužel nikdy nesešlo kompletní (!) a soutěž se nepodařilo zachránit… Na přeborech ČOS v Brně vyhráli sokolíci polovinu ze 16 disciplín.

1998 – velmi kvalitní soupiska mančaftu korunovala svůj návrat do I. ligy až v posledním kole v Hranicích, když do té doby se vše nevyvíjelo tak jak se očekávalo. Avšak „totální nasazení“, když mnozí docházeli na start se sebezapřením, dokázalo spolu s ohromnou vůlí a euforií korunovat celoroční snažení

AC Reproservis Brno mění sídlo a název klubu – Atletický klub AHA Vyškov

Magda a Jiří Hajzlerovi společně s Mirkou Hanákovou reprezentují ČR v bězích do vrchu, Jiří Hajzler se stává v Liberci mistrem ČR v půlmaratonu a září reprezentuje ČR na mistrovství světa v půlmaratonu v Curychu/Usteru

Přebory ČOS v Brně znamenaly pro Vyškov 3 zlaté, 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili

Do českého atletického života rázně vstoupila Irena Petříková, svěřenkyně Petra Kotyzy z Bučovic s geny po otci Františkovi

Atletický klub AHA Vyškov pořádá ve Vyškově I. ročník Městského běhu ve Vyškově

1999 – z důvodů finančních došlo ke sloučení s VSK Univerzita Brno, v moravských soutěžích účinkovali pouze starší žáci a žákyně (vedoucí R. Kala a P. Kotyza)

Manželé Hajzlerovi a M. Hanáková reprezentují ČR na MS v běhu do vrchu v Malaisii

2000 – Vyškov reprezentuje v pravidelné soutěži oddíl dorostenek. Díky Františku Langrovi, vedení školy a Školskému úřadu ve Vyškově se podařilo právě u ZŠ na Letním poli vybudovat dvousetmetrový atletický ovál  s umělým povrchem vč. sektorů – vzniká nové atletické centrum

Magda Hajzlerová reprezentuje ČR na ME v běhu do vrchu v Polsku

2001 – AHA Vyškov pořádá u příležitosti oslav 860 let Města a 80. let atletiky ve Vyškově velmi vydařené Mistrovství ČR v půlmaratonu ve dnech 25. až 26. května

2002 – 2004 především díky Břeťovi Seberovi vzniká nové družstvo mužů, zatím s divizními ambicemi

2003 – Vyškovská míle (pokračovatelka Městských běhů) je ve Vyškově pořádána jako závod prestižního Českého běžeckého poháru

 

Výtažky z Almanachu vyškovské atletiky provedl Jiří Hajzler


<< >>